|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Šperlová, Zuzana ; Eichlerová, Eva (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je vize změny přístupu ke krajině a zemědělství. Nadefinování nové struktury polí a podpoření územního systému ekologické stability. Součástí inteligentní krajiny je série technologické podpory zemědělství ve formě věží. Následně jsou rozpracovány dvě z těchto věží do měřítka detailu.
|
|
|
Proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn
Švarc, Ondřej ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn, jehož existence je vymezena lety 1945-1960. Práce na základě studia primárních pramenů ze Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně (především z fondu ONV Horšovský Týn), studia dobových periodik a sekundární literatury vytváří obraz poválečného příhraničního okresu, který si za dobu své existence musel projít řadou převratných změn. Práce sleduje demografický vývoj okresu Horšovský Týn včetně odsunu německy mluvícího obyvatelstva a následného osídlení regionu novým českým obyvatelstvem. Na příkladu pamětí Waltera Bernklaua, který byl jako Němec po 2. světové válce odsunut z Československa, práce ukazuje, jakými osudy si německy mluvící obyvatelstvo muselo v rámci odsunu projít a co je čekalo v jejich novém domově. Druhá polovina práce je věnována především vývoji zemědělství v regionu, historii pomocných družstev na Horšovskotýnsku v letech 1945-1948 a kolektivizaci regionu po roce 1949. V poslední kapitole se práce na vybraných příkladech jednotlivých novinových článků věnuje tomu, jakým způsobem byly události po roce 1949 prezentovány regionálním zemědělským tiskem. Z jednotlivých článků je zřejmé, že tisk byl vydáván v duchu politiky první poloviny 50. let a měl...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a znárodňování majetku ve vesnici Uhřice u Sedlce - Prčice na české Sibiři v letech 1945 - 1960
Trojovská, Pavlína ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Popisovaný vývoj v obci Uhřice u Sedlce - Prčice s detailním přihlédnutím ke dvěma mlýnům odráží politické, společenské a ekonomické změny v Československu započaté v únoru roku 1948. Jde především o kolektivizaci zemědělství provázenou konfiskací a znárodňováním nemovitého i movitého majetku v kraji, který byl tradičně spjat s rolnickým způsobem obživy. Příklad obce Uhřice a sledovaných mlýnů ilustruje proměnu venkova, jež se skrývala pod pojmem socializace vesnice. Zároveň přináší svědectví, že ideologie sama zločinem není v plném rozsahu, zločiny páchají samotní lidé - vykonavatelé, ti, kteří tak činí v dobré víře, stejně jako ti, kteří konají z důvodu osobního prospěchu. Práce vychází především z písemných dokumentů, které se uchovaly ve Státním okresním archivu v Příbrami a v Benešově. Nalezený obsah je zasazen do širšího kontextu právního a politického rámce. I z toho důvodu je sledované období ohraničeno první polovinou sedmdesátých let 20. století.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Třeboňsku
DUNDOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá tématem kolektivizace zemědělství na Třeboňsku v období 1948-1960. Důraz je kladen na přiblížení regionálních aspektů v tomto regionu. Práce je rozdělena do dvou částí. Nejdříve je čtenář obeznámen s procesem kolektivizace zemědělství v Československu. Tato část charakterizuje zemědělskou politiku KSČ, Jednotná zemědělská družstva a představuje hlavní etapy procesu. V druhé části jsou vylíčeny regionální specifika kolektivizace v okrese Třeboň. Součástí práce je případová studie v obci Břilice. Závěrečná kapitola se věnuje důsledkům kolektivizace demonstrovaných na případové studii.
|
|
|
Kolektivizace v Kazachstánu: průběh, problémy a dopady na kazašské obyvatelstvo
Michal, Vojtěch ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Jordanová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje kolektivizací v Kazachstánu jejím dopadům v této autonomní sovětské socialistické republice. V práci je nejprve představena kolektivizace obecně v celém Sovětském svazu, její průběh a problémy. Poté je v případové studii popsán a analyzován průběh kolektivizace v samotném Kazachstánu a s kolektivizací spojené usazování nomádského obyvatelstva. Práce objevuje hlavní problémy kolektivizace v Kazašské ASSR, popisuje dopady kolektivizace a analyzuje příčiny jejího katastrofálního vyústění v podobě hladomoru, smrti milionu a půl obyvatel a emigrace dalšího milionu. V práci je též popsán a zhodnocen přístup vedení SSSR k hladomoru a řešení celkového vyústění kolektivizace. Na konci pak práce odpovídá na otázku, jestli toto vyústění kolektivizace bylo záměrné či ne.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Třebohosticku, podtitul:proměny regionu a společnosti v procesu socializace venkova
Jirsa, Jiří ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá příběhem malé vesnice na jihu Čech a jejího okolí v procesu kolektivizace. Je mikrohistorickou studií, založenou z části na dostupných pramenech z okresního archivu a soukromého archivu ZD Třebohostice, ale hlavně na svědectví pamětníků, získávaného formou rozhovoru. Zachycuje a porovnává proměny hospodaření na příkladu několika blízkých JZD. Zabývá se ale také postojem obyvatel ke změnám způsobeným kolektivizací, a proměnách jejich vnímání v průběhu let. Zobrazuje krátce období před kolektivizací, ale hlavně období po ní a její důsledky. Pojednává také o hospodářství, jeho vzhledu a změně, kterou během let prošlo.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu
Smejkal, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu se zabývá tématem kolektivizace v obcích jihovýchodní části rakovnického okresu, která se nazývá Balkán. V práci je sledováno hlavně období mezi lety 1949 až 1960. První část je věnována stručnému popisu průběhu kolektivizace v Československu, poválečnému uspořádání státu a vývoji zemědělské politiky. Práce také sleduje vývoj zemědělské otázky v Komunistické straně Československa, která byla hlavní politickou silou v zemi. Druhá část práce stručně přibližuje region Rakovnického Balkánu, v němž se nacházejí vybrané obce pro sledování konkrétního průběhu kolektivizace. Dále se druhá kapitola věnuje vzniku Jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích, jejich vývoji od začátku až po jejich slučování v 60. letech minulého století. V práci je zaznamenána agitační činnost národních výborů a dalších skupin v přesvědčování ke vstupu do JZD. Rovněž je v práci zaznamenáno zacházení s tzv. kulaky, nucené vystěhování, trestní stíhání, represe vůči odpůrcům kolektivizace a reakce obyvatelstva od dobrovolného vstupu do JZD, až po odmítnutí vstupu do družstva. V přílohách k bakalářské práci jsou přiloženy tabulky a dobové fotografie. Práce byla vypracována na základě studia literatury věnující se otázce kolektivizace v...
|
|
|
Návraty volyňských Čechů a jejich asimilace, se zvláštním zřetelem k Vyškovsku
Martinková, Dagmar ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Nosková, Helena (oponent) ; Vlček, Radomír (oponent)
V 2. polovině 19. století odešlo do carského Ruska hledat nový život asi 15 000 Čechů. Nejvíce se jich usadilo ve Volyňské gubernii, kde zakoupili půdu, založili české vesnice, rozvinuli pěstování chmele. V první světové válce volyňští Češi podpořili vznik československých legií a mnozí do nich vstoupili. Po této válce se několik stovek Čechů vrátilo do vlasti. Během druhé světové válce se Češi opět zapojili do odboje a vytvořili základ 1. československého armádního sboru. Po válce se většina přihlásila k reemigraci. Češi na Volyni poznali jaký je sovětský komunismus, perzekuce, kolektivizace, nebo i ukrajinský nacionalismus. Návrat do vlasti nebyl pro ně lehký a jejich repatriaci provázely těžkosti. Nesouhlasili s nastupujícím komunistickým režimem a varovali před ním obyvatelstvo Československa. Mnoho volyňských Čechů bylo komunistickým režimem sledováno a vězněno. Pro dějiny volyňských Čechů nebo jejich "dějinný příběh" byla vždy specifická láska k vlasti a tvrdá práce.
|
|
|
Kolektivizace v obci Chmelná a její dopady na společnost a krajinu
Follerová, Kateřina ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Práce Kolektivizace v obci Chmelná a její dopady na krajinu a společnost se zabývá tématem kolektivizace a tím spojenou proměnou venkova. Jedná se o mikrosondu, která ukazuje aplikování obecných principů kolektivizace na příkladu obce Chmelné (okr. Benešov). Zároveň také ukazuje specifičnost obce, především na její úzkou a fungující komunitou, díky které déle setrvávala mimo struktury JZD. Práce čerpá především z archivních pramenů, je postavena na komparaci výpovědi pamětníků s archiváliemi úředního typu. Úvodní kapitola popisuje kolektivizaci v Československu obecně, zde je čerpáno především z odborné literatury k tématu. Na ně navazují konkrétní příklady násilných kolektivizačních procesů z regionální historie Podblanicka. Práce se zabývá primárně obdobím mezi lety 1949 a 1960, zvláště pak závěrečnými roky kolektivizace. Celá kapitola se věnuje Chmelné, na které je prezentován jak odpor venkova vůči kolektivizaci, tak státní tlak na zapojení obce do kolektivizace. Práce se částečně věnuje i době po založení JZD v obci Chmelná a snaží se zachytit změny ve fungování venkovské společnosti.
|
host ::
RSS.